čtvrtek 12. ledna 2012

JEŠTĚ PÁR ŘÁDEK..


..o tej větší neposlušnosti (občanskej či jinej)

k zoufalejšímu kroku než je má momentální DON (drobná občanská neposlušnost) jsme se s Matýskem uchýlili v době, kdy jsme

po celoživotní všeobecné a zhruba osmileté speciální (psychiatrické) péči oficiální medicíny, dvou hospitalizacích v PLB a několika krátkodobých hospitalizacích v RIAPSu i jinde (svépomoc)

byli uznáni invalidními bez nároku na důchod

tehdy jsme se při střetnutí s drsnou realitou důchodem nezaopatřeného invalidy rozhodli jakožto plně invalidní tj. neplatní členové společnosti, neplatit nikomu a nikde víc, než je nezbytně nutné

své rozhodnutí jsme důsledně prosazovali zejména v prostředcích MHD a ČD, jejichž spoje jsme byli nuceni využívat nejčastěji

v některých bohulibých institucích (např. v Botanické zahradě, kde jsme byli nečekaně úspěšní)

a to je, pokud si vzpomínáme, asi tak všechno

zažili jsme při tom spoustu zajímavého i zaznamenání-hodného, což se nám ne vždy podařilo (zaznamenat – poučné by jistě byly některé až dadaistické scénky s revizory pražské MHD)

byli jsme mladí a neklidní, u konce fyzických i psychických sil, a užívali jsme si to jako nikdy předtím a nikdy potom

toto období skončilo opakovaným přezkumem našeho zdravotního stavu

(peripetie, jimiž jsme k tomuto řešení dospěli, zde líčit nebudu, na tzv. příslušných k tomu místech, kde vysedávají i lidé pobírající mzdu za svoji práci, jsme během nich nepochodili ani 1, slovy: ani jednou)

a pak i zpětným přiznáním vzniku invalidity k roku 1998 s následnými komplikacemi při opětovném zjišťování nároku na důchod (v té době přecházely kompetence v této věci ze sociálních úřadů na úřady práce; i když to už si možná vymýšlím?)

(každopádně má moje žena z té doby dvě zřejmě dodnes platná protichůdná rozhodnutí kompetentních úředníků, doručená jí na základě jedné podané žádosti o posudek zdravotního znevýhodnění, takže je a zároveň není osobou zdravotně znevýhodněnou na trhu práce)

třešničku na dort jsem si pak umístil sám: zpětně přiznaný (tři roky zpátky, něco přes 200 tisíc) důchod mi přišel na tou dobou již zrušený účet u České spořitelny (kdo alespoň tuší, jak „pracuje psychotická mysl“, ničemu se nediví). Jak jinak,

byl jsem to já (resp. já + všichni ti ve mně), kdo vyplňoval příslušné formuláře a celou tu dobu (v nejrůznějších stavech mysli) osobně jednal s příslušnými lékaři a úředníky. Alespoň ke druhému přezkumu jsme s sebou pro sichr vzali i svého mladšího (tehdy ještě zde žijícího) syna, jako morální oporu a svědka (naše vnímání běžně vnímané reality bylo v té době stále ještě poněkud narušené).

Takže to alespoň fouskem prožil a byl z toho taky jak v Jiříkově vidění. 

Jenže dnes už nám o tom asi nic nepoví. Tak pokoj Tvé duši, chlapče milý. Bylo to s tebou fakt už k nevydržení. I proto ses odebral jinam.  A pozdě je štkát nad mlékem zkyslým. Kam by tak člověk taky doštkal..? A koho to zajímá? Ty moje patetický kecy? (Mně, přece.) K věci zas někdy jindy. (Pindy.)
--- --- --- --- ---
..matýsek vzkazuje, že Paco je větší fotr než my (10 ks), jenomže on ty svoje štěňátka živit muset nebude.. (taxme sem přidali reklamu.. a basta pasta! klikat na ni přece nikdo nemusí, že?)

Žádné komentáře:

Okomentovat